Neohodnoceno

A nevěsta zavřela dveře

Skladem (1 ks)
Kód: 851
220 Kč –55 % 100 Kč
Kategorie: KNIHY
Název: A nevěsta zavřela dveře
Autor: Matalon, Ronit
Vydání: 1.
Místo vydání: Praha
Nakladatel: Garamond
Rok vydání: 2020
ISBN: 978-80-7407-478-3
Počet stran: 144 s.
Vazba: Nakl. papírová s přebalem
095A26E9 C9B1 407B AA37 03B51FA387D2
220 Kč –55 %
 
 Novela “A nevěsta zavřela dveře“, za niž autorka obdržela prestižní Brennerovu cenu, je příkladem autorčina smyslu pro humor. Na pozadí malé rodinné tragédie zde umně rýsuje portrét jedné společenské vrstvy a zároveň si utahuje z rodiny svatebčanů, kterým nevěsta dává ve svatební den nečekaně košem. Margie, hlavní hrdinka novely, která za sebou zavřela dveře, popisuje naprosto věrohodně a přitom s humorem, jeden z nejvypjatějších okamžiků v životě izraelské rodiny – den svatební. Mladá nevěsta se od rána zavírá v ložnici svých rodičů a odmítá z pokoje vyjít, nebo alespoň vysvětlit, proč se nechce vdávat. Svatební obřad se blíží a mladá nevěsta zůstává neoblomná. Nepomáhají sliby, přemlouvání ani výhružky. Kromě zarputilé Margie a ženicha Matiho se setkáváme i s nervózními, starostlivými rodiči obou snoubenců a dalšími příbuznými. Matalonová v novele nabízí pronikavý pohled do fungování základní jednotky izraelské společnosti, kterou je rodina, a odkrývá spletité vazby jednotlivých společenských vrstev a jejich třecí plochy. Izraelská spisovatelka Ronit Matalonová (1959–2017) patřila k významným hlasům současné hebrejsky psané literatury. Kromě cenami ověnčené prózy se věnovala žurnalistice, v 80. a 90. letech, v době první intifády, psala reportáže z Pásma Gazy a Západního břehu pro levicově orientovaný deník Haarec. Kromě toho se věnovala esejistice, vyučovala srovnávací literaturu a kreativní psaní na univerzitě v Haifě. Ve své tvorbě se Matalonová, jejíž rodina pocházela z Egypta, věnovala převážně identitě mizrachi Židů, tj. orientálních Židů původem z arabsky mluvících zemí. Ti oproti Židům aškenázského, evropského původu zažívali především bezprostředně po založení Státu Izrael útlak ze strany vládnoucího, převážně aškenázského, establishmentu. Zároveň se jasně profilovala jako feministka.